Vzorec VS Vzorec R1C1 v aplikaci Microsoft Excel

V tomto článku se naučíme rozdíl mezi Formula V/S Formula R1C1 v Microsoft Excelu.

V aplikaci Excel k vyřešení problému většinou používáme vzorec. Pokud ale například napíšeme UDF, který zobrazí vzorec buňky, můžeme jej chtít zobrazit ve stylu adresování, který je použit v sešitu. Pak tedy vyzkoušíte, jaký styl adresování byl použit, a vybíráte mezi Formula a FormulaR1C1. Možná si také můžete vybrat mezi Formula a FormulaLocal (a možností R1C1 Local).

Vzorec se nejlépe používá, pokud chcete nastavit relativně přímočarý vzorec pomocí notace A1, jako například = SUM (A1: A10), nebo = VLOOKUP (A1, M1: O20,2, nepravda), a víte, že referenční buňky jsou uzamčeny v poloze, tj. vkládání a odstraňování řádků nebo sloupců nepřesouvá odkazy na vzorce. Pokud k tomu dojde, je mnohem těžší nastavit vzorec pomocí zápisu A1 a pokusit se určit písmeno sloupce vzhledem ke známému bodu (například buňce obsahující vzorec). Totéž, když použijete text z listu k sestavení vzorce a napište to do buňky.

Vezměme si příklad:-

Postupujte podle níže uvedených kroků:-

Stiskněte klávesu Alt+F11.
Otevře se stránka VBE.
Napište níže uvedený kód:-

Dílčí součet ()

Dim X jako celé číslo

X = Application.WorksheetFunction.CountA (rozsah ("A: A"))

Rozsah ("B" & X + 1). Hodnota = "= SUM (R [-11] C: R [-1] C)"

End Sub

Můžete psát stejné kódování, jak je uvedeno níže:-

Dílčí součet ()

Dim X jako celé číslo

X = Application.WorksheetFunction.CountA (rozsah ("A: A"))

Rozsah ("B" & X + 1). Hodnota = "= SUM (B2: B12)"

End Sub

Vysvětlení kódu: -V kódu jsme zmínili, že X by se mělo rovnat počtu dat v rozsahu, takže zůstává užitečné pro definování rozsahu, kam potřebujeme vzorec vložit.